|
Univerzitní vzdělání magisterské studium kulturních studií, Univerzita v Hildesheimu státní pedagogická zkouška, Univerzita v Kolíně nad Rýnem
Profesní činnost
majitel a ředitel výzkumného centra kulturní politiky - předseda Komise pro kulturní statistiku (Arbeitskreis Kulturstatistik e. V.), nezávislého fóra 150 odborníků z různých uměleckých oborů, statistických úřadů, vědy a médií v Bonnu
- vedoucí Výzkumného oddělení kulturních a kreativních průmyslů na Umělecké univerzitě v Curychu
- pravidelné konzultace v oblasti kulturních statistik pro zemská a spolková ministerstva kultury a ekonomiky v Německu, spolkový komisař pro kulturu a média (BKM)
- výzkumník Německé komise pro UNESCO v Bonnu
- člen řídícího výboru Statistického institutu UNESCO v kanadském Montrealu
|
|
Strategie kulturních a kreativních průmyslů v Německu - definování podstaty kreativity
V posledních několika desetiletích se kulturní a kreativní průmysly staly hlavní ekonomickou silou. Zpráva o kreativní ekonomice (UNCTAD) z roku 2008 představuje stanovisko Organizace spojených národů na toto téma. Současné britské, francouzské, rakouské, holandské a švýcarské studie podněcují diskuze na národních úrovních. Od německého předsednictví EU v roce 2007 začlenila německá spolková vláda téma kulturních a kreativních průmyslů do svého programu. V lednu 2009 byla dokončena zpráva Kulturní a kreativní průmysly v Německu vypracovaná na zakázku německé spolkové vlády. Pod-le této zprávy činila v roce 2008 hrubá přidaná hodnota kulturních a kreativních průmyslů v Německu 2,5 % HDP. V letech 2006-2008 vzrostla zaměstnanost z 938 000 na 1 001 000 osob. V roce 2008 vzrostl počet nezávislých organizací a podniků kulturních a kreativních průmyslů v Německu na 238 000, což se rovná 7,4 % celkové ekonomiky. Definování podstaty kreativity patří mezi nejdůležitější úkoly. Je také důležité se zaměřit na ekonomické vztahy mezi umělci, tvůrci a podnikatelským sektorem. Aby byla zajištěna větší různorodost produktů a služeb, je nutné více rozlišovat mezi malými, středními a velkými podniky kulturních a kreativních průmyslů. To se může stát novým tématem politické agendy v rámci Lisabonské strategieposilování ekonomického růstu v Evropě, stejně jako v rámci Úmluvy UNESCO o kulturní rozmanitosti.
|
