řečníci

Franco Bianchini

Franco Bianchini nastoupil na místo profesora kulturní politiky a plánování na Fakultě umění a společenských věd (Faculty of Arts and Society) na Leeds Metropolitan University v říjnu 2007. V letech 1988 až 1992 působil jako výzkumný pracovník v Centre for Urban Studies, na University of Liverpool. V období 1992-2007 přednášel o plánování kultury a kulturní politice a byl vedoucím kurzu magisterského studia oboru evropského kulturního plánování na univerzitě De Mont-fort University v Leicesteru. Působil také jako poradce a výzkumný pracovník pro různé organizace, včetně Arts Council England, pro vládu Spojeného království, konkrétně pro Ministerstvo kultury, médií a sportu, pro Radu Evropy a pro Evropskou komisi. Přednášel v mnoha evropských zemích, v Japonsku, Číně, Kolumbii a Austrálii, a to především o kulturní politice zaměřené na urbanismus. V letech 2003-2008 spolupracoval s Liverpool Culture Company na vytvoření projektu partnerské spolupráce měst v oblasti kultury ?Cities on the Edge?/Města na okraji/. Projekt byl součástí programu Liverpool 2008 - evropské hlavní město kultury, spojujícího Liverpool a pět dalších evropských přístavních měst (Brémy, Gdaňsk, Istanbul, Marseille a Neapol). V současné době se zabývá následujícími výzkumnými tématy: role kultury v regeneraci měst (se zvláštním zaměřením na přístavní města); kulturní diverzita a interkulturalismus jako prostředek inovace urbanistických koncepcí a kulturní dopady globalizace na současná evropská města (se zvláštním zřetelem na problémy standardizace a ztrátu místní odlišnosti).

Rozdíly mezi rétorikou a skutečností v přednáškách o kreativních městech. 

Urbanistické kulturní strategie a závěry vlivných výzkumných pracío ?kreativních městech? a ?kreativních místních ekonomikách? se zjevně nedostatečně věnují celé řadě tendencí, které mohou potenciálně narušovat předpoklady pro kreativitu a rozdílnost měst. Mezi ně patří takové jevy jako živelná výstavba a vznik ?hypertrofických? měst, nárůst ?anonymních míst? /non-places/ a nezajímavost většiny nových staveb, a to jak v centrech měst, tak na předměstích; tendence k ?tematizování? /theming/ obchodů a zábavních zařízení v centrech měst; omezení délky volného času u lidí, kteří pracují na plný úvazek; důsledky ?informačního zahlcení? a ?nekontrolovaného nárůstu auditů?; všudypřítomnost zdravotních, bezpečnostních a pojišťovacích systémů a způsobu přemýšlení. Je nutné znovu definovat strategie urbanismu a čelit tak vznikající krizi v kreativitě a v rozdílnosti měst. Robert Palmer stále více zdůrazňuje potenciál multietnického a multikulturního složení obyvatel evropských měst i interkulturní praktiky pro kreativitu a inovaci. V kontextu hospodářského útlumu nicméně hrozí, že lidé budou více uzavření do sebe a budou hájit svoje pozice, což by mohlo vést ke snížení investic do interkulturní inovace, do mladých talentů, do výzkumu a vývoje urbanismu. Jak navrhuje Maurizio Carta, pro řídící orgány měst bude důležité, aby přijaly za své ? kulturní plánování?, tak jako kreativní urbanistické strategie, které by umožňovaly spolupráci a podporovaly to, co přináší koncept kreativního města.

Link:

www.lmu.ac.uk/